Zemědělství budoucnosti bude patřit geneticky upraveným plodinám, míní někteří vědci. Nové technologie budou podle nich hrát zásadní roli v době, kdy se bude muset světové zemědělství vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. Evropské zákony však pěstování takto upravených plodin přísně omezují. Změnu žádají experti z Akademie věd nebo lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.
Obsah nákupního košíku budoucnosti by mohl vypadat třeba následovně: rajče s vyšším podílem vitaminu D3, který jinak rostlina běžně rozkládá. Pečivo, ve kterém není stopa po lepku. Olej s lepším poměrem mastných kyselin. A i přes klimatickou změnu bude na pultech obchodů všech těchto potravin dost, navíc prakticky "bio" - tedy alespoň bez chemických postřiků.
Alespoň takto předvídají budoucnost vědci, kteří se zabývají genetickou modifikací organismů. Za tímto označením se skrývá technologie, která umožňuje přidat rostlinám vlastnosti, jaké běžně nemají, aby například lépe odolaly škůdcům nebo klimatickým podmínkám.
Takto geneticky upravené potraviny se v některých zemích pěstují už od konce 80. let. V posledních letech ale na tomto poli dochází k zásadnímu pokroku - za objev nové metody editace genů v roce 2020 získaly vědkyně Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová Nobelovu cenu za chemii.
Podle Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, který se problematice dlouhodobě věnuje, je nyní pro vědce snadnější než kdy dříve změnit plodinu tak, aby byla odolnější, nebo dokonce zdravější. "Způsoby, jakými lze rostliny upravit, jsou téměř neomezené. Nadšení mezi vědci je velké," říká. Slibují si od toho, že technologie pomůže vyřešit hrozící nedostatek potravin spojený s očekávaným pokračujícím nárůstem světové populace i klimatickou změnou.
Ochočená bakterie
Již dnes se takto například ve Spojených státech zachází s kukuřicí. Tu běžně ohrožuje škůdce zavíječ kukuřičný. Proti němu se zemědělci brání použitím postřiků, anebo právě genetickou změnou. "K dědičné informaci kukuřice přidáme kratší úsek, jenž způsobí, že rostlina bude produkovat látku, která škůdce zničí," popisuje Doležel.
K tomu člověk využívá bakterii zvanou agrobacterium tumefaciens, která umí na rostlinách vytvořit nádory - jejího počínání si mohou lidé běžně všimnout třeba na stromech. "Člověk si ji ochočil tak jako psa nebo koně. Bakterie do rostliny vnese genetickou informaci, kterou chceme my," vysvětluje vědec.
V posledních letech se však mluví o zavedení jiných způsobů. Použití technologie "genetických nůžek", za jejichž výzkum byla v roce 2020 udělena Nobelova cena, umožňuje vědcům ještě přesněji se zaměřit na to, jakou část genetické informace v rostlině změní. Anebo odstraní. To je oproti předchozím postupům novinka - vědci již umí upravit rostlinu tak, aniž by do ní vkládali cokoli nového. "Je to tedy nerozeznatelné od šlechtění," říká biochemička a předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
Evropa je skeptická, chystá ale změny
Evropská unie prozatím zůstává ke geneticky upraveným potravinám skeptická. Podle unijních předpisů z roku 2003 lze v 84 genetických modifikacích využívat kukuřici, bavlník, sóju, řepku a cukrovou řepu. To je v porovnání se zbytkem světa velmi málo. Běžný člověk se ale s takto upravenými potravinami téměř nesetká, užívají se zejména na výrobu krmiv pro hospodářská zvířata.
Vědci nyní naléhají na to, aby unie s příchodem nových technologií svou legislativu změnila. "Nové genomické techniky, které se rychle rozvíjejí, mají potenciál zvýšit výkonnost zemědělského sektoru EU bez toho, aby měl negativní dopady na životní prostředí," uvedla Zažímalová v polovině října na mezinárodní konferenci o těchto technologiích. Dodala, že úkolem vědecké komunity je sjednotit se na společném stanovisku směrem k vládám zemí Evropské unie.
Podporu jim vyjádřili i někteří europoslanci. Z těch českých se v tématu angažuje například Michaela Šojdrová z KDU-ČSL, podle které unie přísnými zákony diskriminuje své vlastní zemědělce.
Že evropská legislativa potřebuje s příchodem nových technologií značné úpravy, potvrdila loni i studie Evropské komise. Ta nyní pravidla přezkoumává a na jaře 2023 by měla předložit návrhy na změny. Jaké budou, zatím není známo.
Méně postřiků, ale riziko přenosu na plevel
Kritici uvolňování pravidel žádají od unie opatrnost, a to zejména kvůli obavám z možných dopadů potravin na zdraví lidí. Vědci se však shodují na tom, že po desítkách let užívání těchto potravin v zemích mimo Evropskou unii se nic takového neprokázalo. "Naopak se tisíce lidí ročně otráví postřiky," říká Doležel z Akademie věd.
Právě díky tomu, že s rozvojem geneticky upravených plodin klesá užívání pesticidů a hnojiv, mohou být nové metody podle Doležela šetrnější k životnímu prostředí. Například jen výroba dusíkatých hnojiv vyžaduje jedno až dvě procenta energie vyrobené na celém světě a vypustí tři procenta uhlíku.